Greening

plodiny pro greening	doporučený výsevek	vhodné pro podsev do hlavní plodiny
Hořčice bílá	8 - 10
Jílek mnohokvětý 2n	25	ANO
Jílek vytrvalý 2n	20 - 25	ANO
Kostřava červená	16	ANO
Kostřava luční	20 - 22	ANO
Lnička setá	6 - 8
Peluška	120 - 180
Pohanka obecná	40
Proso seté	20 - 250
Svazenka vratičolistá	17 - 20
Žito trsnaté	80 - 160
Festulolia	25 - 45	ANO
Bojínek luční	14 - 16	ANO

Směs meziplodiny a na zelené hnojení
Zastoupení jednoho druhu v porostu nesmí přesáhnout 90%. Není nutný míchací protokol.
Nařízení vlády č. 50/2015 Sb.

Elita hořčice / svazenka (%)		Elita pohanka / svazenka (%)
Hořčice bílá	80%	Pohanka obecná	80%
Svazenka vratičolistá	20%	Svazenka vratičolistá	20%
Doporučený výsevek 15 kg/ha		Doporučený výsevek 30 kg/ha

Greening (EFA) – Platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, která je nedílnou součástí dotačního opatření SAPS. Vede k zaměření se na ekologičtější produkci a vzdělávání zemědělců o významnosti zelenějšího zemědělství. Motivací je „příplatek“ k platbě SAPS.

Zemědělskými postupy příznivými pro klima a životní prostředí jsou:

Diverzifikace plodin
Zachování stávajících trvalých travních porostů
Vyhrazení plochy využívané v ekologickém zájmu

Pravidla greeningu

Zákaz použití přípravků na ochranu rostlin (POR) u plodin vázajících dusík, a to v období od výsevu po sklizeň
U meziplodin je zákaz použití přípravků na ochranu rostlin od sklizně hlavní plodiny po dobu nejméně osmi týdnů

Budou-li jako meziplodiny využity podsevy trav nebo luskovin do hlavní plodiny, platí zákaz POR od okamžiku sklizně hlavní plodiny po dobu alespoň osmi týdnů nebo do vysetí další hlavní plodiny

Hnojení je povoleno.

Povinnost diverzifikace plodin se nevztahuje na žadatele:

jehož plocha orné půdy v LPIS činí méně než 10 ha
pokud pěstuje na více než 75 % orné půdy trávu nebo jiné bylinné pícniny, případně jde o půdu ponechanou ladem, nebo jsou tyto způsoby kombinovány a zbývající plocha orné půdy nepřesáhne 30 ha
pokud trvalé travní porosty v kombinaci s travami a bylinnými pícninami představují více než 75 % zemědělské plochy, nebo jsou tyto způsoby kombinovány a zbývající plocha orné půdy nepřesáhne 30 ha
plní na všech svých pozemcích podmínky ekologického zemědělství, tj. pokud má žadatel také plochy s konvenčním způsobem hospodaření, týkají se ho na těch plochách podmínky diverzifikace

Diverzifikace - množství plodin:

10 – 30 ha orné půdy: musí pěstovat min. 2 plodiny a zároveň, hlavní plodina nezabere více než 75 % orné půdy
více než 30 ha orné půdy: musí pěstovat minimálně 3 plodiny, hlavní plodina nezabere více než 75 % orné půdy a zároveň dvě hlavní plodiny nezaberou více než 95 % orné půdy.
Poměry nemusí být splněny, pokud se na více než 75% orné půdy pěstují trávy nebo bylinné pícniny, případně půda leží ladem.
Plnění podmínek diverzifikace se bude posuzovat za období od 1. června do 31. srpna daného roku.
Víceleté plodiny není potřeba zaorávat po prvním roce. Lze je využít po více let, dle agrotechniky plodiny. Poslední rok dojde k zaorání až po 31.10., nebo bude do 31.10. založen porost ozimé plodiny Ozim a jařina ze stejného rodu se počítají jako odlišné plodiny. Podsev není samostatnou plodinou.

Zachování stávajících trvalých travních porostů:
Cílem této podmínky je udržení poměru trvalých travních porostů vůči zemědělské ploše a skládá se ze dvou částí:

udržení poměru trvalých travních porostů vůči zemědělské ploše
úplný zákaz změny kultury trvalý travní porost na environmentálně citlivých plochách

Vyhrazené plochy využívané v ekologickém zájmu:
Pokud má žadatel v LPIS více než 15 ha orné půdy, musí být alespoň 5 % z jeho výměry uvedené na deklaraci veškeré zemědělské půdy v rámci Jednotné žádosti vyčleněno jako plocha v ekologickém zájmu.

ÚHOR S POROSTEM
KRAJINNÉ PRVKY V EKOLOGICKÉM ZÁJMU
PÁSY PŮDY LEŽÍCÍ NA OKRAJI LESA
PLOCHY S RYCHLE ROSTOUCÍMI DŘEVINAMI
ZALESNĚNÉ PLOCHY
PLOCHY S MEZIPLODINAMI
- aby bylo možné využít plochu meziplodin jako EFA, musí být tyto plodiny využity na zelené hnojení nebo pro zajištění souvislého pokryvu půdy,
- díl půdního bloku musí být veden na žadatele nejméně od podání žádosti do 20. září příslušného kalendářního roku v případě letní varianty meziplodin, resp. do 31 října příslušného kalendářního roku v případě ozimé varianty meziplodin,
- meziplodiny lze založit výsevem směsi plodin různých druhů nebo podsevem trávy do hlavní plodiny. Porost směsi meziplodin může obsahovat nejvýše 90 % rostlin jedné plodiny, není nutný míchací protokol
  - hlavní plodinou pro směs meziplodin je:
    bér vlašský, bojínek luční, čirok súdánský, čirok zrnový, festulolia sp., hořčice bílá, hořčice hnědá, jetel alexandrijský, jetel nachový (inkarnát), jetel perský, jílek mnohokvětý, jílek vytrvalý, koriandr setý, kostřava červená, kostřava luční, kostřava rákosovitá, krambe habešská, lesknice kanárská, lnička setá, lupina bílá, lupina úzkolistá, lupina žlutá, mastňák habešský, peluška (hrách setý rolní), pohanka obecná, proso seté, ředkev olejná, sléz krmný, slunečnice roční, srha laločnatá, svazenka vratičolistá, světlice barvířská (saflor), vičenec ligrus, vikev huňatá, vikev panonská, vikev setá nebo žito trsnaté (lesní)
  - trávou do podsevu je:bojínek luční, festulolia sp., jílek mnohokvětý, jílek vytrvalý, kostřava červená, kostřava luční, kostřava rákosovitá, srha laločnatá
- plochu s meziplodinami lze založit jako plochu:
  - s letní variantou meziplodin, které jsou vysety do 31. července a na dílu půdního bloku ponechány do 20. září, přičemž v tomto období nemůže být porost meziplodiny mechanicky ani chemicky likvidován nebo omezován v růstu, nebo
  - s ozimou variantou meziplodin, které jsou vysety do 20. září a na DPB ponechány do 31. října, přičemž v tomto období nemůže být porost meziplodiny mechanicky ani chemicky likvidován nebo omezován v růstu (s ohledem na smysl těchto plodin, kterým je prostřednictvím pokryvu zejména v mimo vegetačním období zamezit ztrátám půdy a půdní vlhkosti, doporučujeme zasít meziplodiny co nejdříve a ponechat tento porost minimálně do 15. 2. následujícího roku).
  - Trávy v podsevu splňují požadavky na obě varianty meziplodin, protože budou zasety např. v dubnu a pak záleží na tom, jestli bude založen porost ozimé plodiny či nikoliv. Podle toho se trávy zařadí do jedné z variant.
PLOCHY S MEZIPLODINAMI, KTERÉ VÁŽOU DUSÍK
- aby bylo možné využít plodiny, které vážou dusík jako EFA, musí být zajištěn souvislý pokryv půdy danými plodinami nebo prokazatelný výskyt posklizňových zbytků minimálně od 1. června do 15. července daného kalendářního roku
  - díl půdního bloku musí být veden na žadatele minimálně od podání žádosti do 31. října příslušného kalendářního roku,
  - po sklizni jednoletých plodin nebo zapravení víceletých plodin musí být do 31. října založen porost ozimé plodiny. V případě, že porost víceletých plodin bude zapraven až po 31. říjnu, nemusí být splněna podmínka založení porostu ozimé plodiny,
  - plodinou, která váže dusík, je:
    bob, cizrna, čičorka, čočka, fazol, hrách (včetně pelušky), hrachor, jestřabina, jetel, komonice, kozinec, lupina, pískavice, ptačí noha, sója, štírovník, tolice(včetně vojtěšky), úročník, vičenec, vikev.
    Pro splnění podmínky EFA lze využít i směs uvedených plodin s ostatními plodinami, za předpokladu, že zastoupení plodiny, která váže dusík, činí v porostu této směsi více než 50 %.
  - pro osiva platí zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin, kde je přesně stanovena povinnost používat certifikovaná osiva registrovaných odrůd a jsou stanoveny výjimky pro vybrané druhy, u kterých je možno použít farmářské osivo. Typ osiva nebude předmětem kontroly SZIFu pro plnění podmínek EFA, nicméně může být předmětem kontroly a sankce jiné dozorové organizace.
  - plochy s plodinami, které vážou dusík, v rámci EFA jsou zároveň kombinovatelné s tzv. dobrovolnou podporu vázanou na produkci poskytovanou na bílkovinné plodiny (hrách polní, peluška jarní, bob polní, lupina bílá, jetel luční, vojtěška setá)

Použité informace https://www.szif.cz/cs/greening

Menu